Vinná réva putovala staletími a zeměmi jako věrný průvodce člověka a jeho civilizačních snah. Z Kavkazu přes malou Asii a Egypt překročila středozemní moře přes ostrovy Kréta, Naxos a Chios. Řečtí kolonisté ji dopravili jak na dnešní turecké pobřeží Egejského a Středozemního moře, tak i do Francie a přes Sicílii do Itálie. Již Římané totiž pili víno s vodou jako jeden z nejhlavnějších nápojů. A přidáváním vína do vody, pocházející z ne vždy čistých zdrojů, bránilo šíření infekcí a tím decimaci vojsk v cizím teritoriu.
Římské legie postupovaly Evropou podle velkých toků. A tak se réva dostala s legiemi Marka Aurelia údolím Rýna a Mosely do dnešního Německa, když už předtím okupovala Galii, dnešní Francii.

K nám se réva vinná dostala údolím Dunaje, v době budování limes Romanus. Předsunutý tábor legií byl v oblasti jihomoravské Pálavy. Některé prameny však uvádějí, že již před Římany znali na našem území révu a její plody Keltové.
První domácí písemnná zmínka o víně pochází od Kosmase, který psal svou kroniku na počátku XII. Století. Uvádí, že Přemysl a Libuše se po svém setkání občerstvili vínem.
Největší rozmach v Čechách zaznamenalo vinohradnictví za panování Karla VI. V ustanoveních z roku 1358 nařídil nejenom vysazovat révu vinnou v okolí Prahy a Mělníka, ale ustanovil i celý režim, ceny vína, dozor, dovozní kvóty a osvobození dávek na 12 let.

„To že je víno? Tenhle kvas?
Vždyť křiví ústa, láme vaz!“
a zlostně rukou mrsknul.
„Eh, vezu révu z Burgund sem“
král dál a dál si v zlosti svoje vede
„a takovouhle peluň mně zní rodí
ta velebná česká zem!“
        Karel IV.
Dobré víno tvoří dobrou náladu, dobrá nálada přináší dobré myšlenky, dobré myšlenky dávají vznik dobrým skutkům a dobré skutky dělají člověka člověkem.

z moudrosti starých Čechů